Proč jsem vlastně nezaložila no poo shop dříve? To je správná otázka, vždyť je to tak báječný a tak málo lidí o tom ví a ještě méně lidí sebere odvahu no poo vyzkoušet. Ale věřím, že je to na lepší cestě.
Tak se vydáme na skok časem zpátky. Na počátku loňské zimy (v prosinci 2014) jsem se kdesi dočetla o tom, že je možné mýt vlasy jedlou sodou a octem nebo tuhým mýdlem. No asi jako většina z vás jsem si nejprve poklepala na čelo, co že to je za blbost a jestli mi to mateřské mléko doopravdy nezaplavilo mozek, protože zkoušet takovou věc už mi přišlo úplně šílené (potom, co jsem si začala doma vyrábět gel na praní a prostředek na mytí nádobí). Ale já jsem holt hlava a ruka nenechavá a tuze mi to vrtalo hlavou. Pořád jsem si pokládala otázky, jestli je opravdu možné nemýt si hlavu šamponem?
Moje zvědavost byla natolik velká, že nakonec zvítězila. Moje vlasy i přes mytí šamponem byly v docela dobré kondici (nikdy jsem nepoužívala kondicionéry, tužidla, gely, žehličku na vlasy a další vymoženosti) - myla jsem si vlasy šamponem dvakrát do týdne a i tak mně to někdy dost nebavilo. Rozhodla jsem se pro rázný krok a začala studovat, co že je to no poo a jak se to "praktikuje". V té době byl na českém webu dostupný všeho všudy jeden článek, který poskytoval návod na mytí vlasů jedlou sodou s oplachy jablečným octem a taky začala existovat jedna fajn facebook skupina no poo (no shampoo). Zde jsem taky několik začátečnických informací získala a vydala se na tu strastiplnou cestu.
Chtěla jsem začít pěkně z ostra, tak jsem přešla rovnou na vodu. A myslím, že to byl jeden z nejlepších kroků, jaké jsem podnikla. Nicméně asi po třech týdnech jsem měla pocit, že to chce zase zkusit něco nového, tak tehdá přišla na řadu soda a ocet a světe div se, ale vlasy byly báječný, nadýchaný, jemný, ale krapet vysušený. Vydržely nemyté asi týden, pak jsem sáhla opět po sodě a octu. Ale v té době se již začaly objevovat články, že soda nakonec pro vlasy nebude to nejlepší. 
Byl přelom roku 2014/2015 a já dumala nad tím, čím nahradit sodu. Tu se objevila nová metoda a to mytí vlasů žitnou chlebovou moukou. Tak jsem zaběhla do krámku také pro jedno balení. Doma jsem získala novou přezdívku "chlebíček s okurkou", ale to mně nemohlo rozházet :) . Ale po prvním umytí se bohužel dostavilo zklamání. Mouka asi nebude pro mně. Do dneška nám leží skoro celé balení ve špajzce :) . 
Přešla jsem tedy zase jen na mytí vlasů vodou a objevila jsem kartáč s kančími štětinami. A to je tedy pomocník, bez kterého se dodnes neobejdu. Našla jsem si krásný dřevěný kartáč německé značky Redecker a ihned se zamilovala. Jen mně trápilo, že jsou vlasy pořád takové zplihlé a bez objemu, na to jsem nebyla moc zvyklá. 
No a na scénu se konečně dostává marocký jíl. Začala jsem se o tuhle zázračnou hlínu více zajímat a na tolik mně zaujala, že jsem si objednala jedno balení. Zkusila jsem a byla jsem nadšená, že vlasy zase získaly na objemu a já z nich měla dobrý pocit. Nakonec u nás zakotvil i arganový olej, který je dalších přírodním zázrakem z Maroka a který u mně také bude napořád. Občas ještě proložím maskou z bentonitového jílu a je to nádhera,
A dnes? Je to přes 4 měsíce, co jsem se šampónem nepotkala a moje vlasy mi děkuji každý den a já si jich nadmíru užívám. Nebojte se vyzkoušet to také, cesta zpět vede vždycky, i když jsem si jistá, že už ji nebude hledat ;)
 
Šárka